Způsoby řešení

Způsoby řešení

Schválení oddlužení

Pokud insolvenční soud povolí oddlužení, musí být ještě určen způsob, jímž bude provedeno. Insolvenční zákon upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi, nebo mimo ni. Výsledek hlasování je podkladem pro další rozhodování insolvenčního soudu, který ještě musí oddlužení schválit.

Usnesením o schválení oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu insolvenčního správce.

Insolvenční soud oddlužení neschválí a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na jeho povolení (viz výše). Insolvenční soud oddlužení neschválí především tehdy, neplní-li dlužník své důležité povinnosti, a to zejména:

  1. nepředloží insolvenčnímu správci seznam majetku, závazků a zaměstnanců ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku a povolení oddlužení;
  2. předložené seznamy majetku, závazků a zaměstnanců nejsou úplné a správné;
  3. neplatí insolvenčnímu správci řádně a včas zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 1 089 Kč (jde-li o samostatného dlužníka) nebo 1633,50 Kč (jde-li o dlužníky – manžele) za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků povolení oddlužení;
  4. neposkytuje součinnost insolvenčnímu správci, kdykoli je k ní vyzván, a poskytuje insolvenčnímu správci nepravdivé nebo zavádějící informace anebo podstatné informace zamlčí.

Nenastane-li žádná z výše uvedených okolností, insolvenční soud schválí oddlužení a rozhodne o formě, v jaké bude oddlužení provedeno, tj. o zpeněžení majetkové podstaty nebo o plnění splátkového kalendáře. Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku a nastávají účinky schváleného oddlužení.

Plnění splátkového kalendáře

Tento způsob oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna – pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru. Dlužník je povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Pravděpodobnou výši splátek si můžete spočítat na kalkulátoru dostupném na adrese:

http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-spl...

Dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen:

  1. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,
  2. hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře,
  3. bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,
  4. vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání,
  5. nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení,
  6. neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,
  7. nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit,
  8. neodmítnout bez souhlasu insolvenčního správce dar ani dědictví.

Dohled nad dlužníkem vykonává kromě insolvenčního správce také insolvenční soud i věřitelé (věřitelský výbor). Dlužník je proto povinen jim každých šest měsíců předkládat přehled příjmů za uplynulých šest měsíců a poskytovat insolvenčnímu správci další všestrannou součinnost, kdykoli k ní bude vyzván.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžení majetkové podstaty se týká dlužníkova aktuálního majetku. Netýká se majetku, který dlužník získá v budoucnu, a dokonce ani majetku, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Při zpeněžování se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu.

V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud:

  1. uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou uspokojeny;
  2. označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty;
  3. označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.